Aktovky - vliv váhy batohu na celkové zdraví našich dětí
Školní rok započal a s ním i pohyby děti po ulicích s přeplněnými aktovkami, které každoročně řeším nejen na třídních schůzkách, ale především potom v provozu. Letos jsem však mou žádost posunula oficiálně dál, i s malým vysvětlením, proč je toto téma pro mě -nejen jako mámu, ale taky jako pro magistru fyzioterapie tak důležité.
Váha aktovky dítěte v naší škole dosahuje denně 6-8 kg a to i na prvním stupni, bez svačiny, pití a bez tvrdých desek na více sešitů, které jen přidávají další kilogramy navíc.
S tím nesouzním jako fyzioterapeutka, ani jako matka.
Beru to jako moji odbornou povinnost, seznámit Vás s tím, že není možné, aby dítě, které je ve vývoji, nosilo denně do školy aktovku o takové váze.
Děti, které dochází i 30 minut do školy, nebo jezdí autobusem totiž svá záda celou dobu přetěžují. A nejen záda. Tak těžkou váhou aktovky trpí i pánevní dno, chodidla, bránice a celý zbytek těla, což se odráží i na psychice dítěte.
Krční páteř dítěte se předsune výrazně dopředu, což negativně ovlivňuje postavení celé páteře, ale má to vliv taky na kvalitu zraku, i sluchu, na postavení čelistních kloubů, které se výrazně stahují při stresu. (Tak jsou ve stažení permanentně i bez stresu.)
Ramena se zvedají nahoru a jdou do předního postavení. Záda se kulatí, břicho se vypoulí dopředu a i malé děti časem začnou bolet záda, nemohou se dobře nadechnout a opět se zvyšuje i stresová reakce těla - a to i na sebemenší emoční zátěž.
Nohy se vlivem enormní zátěže oplošťují, tím netlumí nárazy, které se přenáší na páteř a dochází k opotřebení páteře.
Nemluvím ani o možné luxaci ramen při sundávání tak těžké aktovky.
Nebo o zvýšené neplodnosti u mladých lidí, která není jen kvůli upnutým kalhotám, ale taky kvůli dlouhodobému sezení, nedostatečnému prokrvení pánve, anebo právě i kvůli přetížení pánve vlivem váhy těžkého vaku na zádech. Proto se ani ženám v zaměstnání nedovoluje nosit těžký náklad.
Váha prázdné aktovky by neměla vážit více jak 1-1,5 kg.
Váha naplněné aktovky by neměla být větší než 10 - 15% váhy dítěte.
Tzn., že u dítěte vážícího 25 kg, by neměla váha naplněné aktovky spolu s taškou přesáhnout 2,5 - 3,75 kg.
Když se ve škole objevilo více sešitů, měla jsem radost. Říkala jsem si, že konečně někdo myslel na ergonomii u dětí. Ale místo toho, aby si děti braly do školy jen ty pracovní sešit a učebnice, které budou aktuálně potřebovat, tahají všechno. Proč? Protože neví, co bude druhý den učitel vyžadovat, z čeho se budou aktuálně učit, nebo do čeho zrovna dostanou úkol, či z čeho se budou mít připravit na písemku. (Přitom věřím tomu, že stejně jako já se připravuji každý den na následující pracovní týden, je připraven i každý učitel dle svého plánu z čeho a co bude probírat, a tedy může děti vždy v pátek požádat, aby si například do češtiny nebrali všech 5 sešitů, ale jen jeden.)
(Děti za mnou přichází na rehabilitaci a vždy se dostaneme ke společnému jmenovateli, kterým je těžká aktovka + samozřejmě enormní nárůst koukání do mobilů a PC - proto taky nejsem zastáncem elektronických učebnic, i když to k tomu asi časem dospěje.)
Říkají mi, že když si nechají sešity ve škole, dostanou úkol do sešitu, který zrovna nemají doma a to jim způsobuje stres. Druhý den přijdou bez úkolu do školy a dostanou za to mínusový bod, protože nesplnili úkol. Do toho si vyslechnou, že nemůžou mít sešity v lavici, protože si paní uklízečky stěžují, že nemůžou uklízet. A tak se dítě přetěžuje vesele dál a dál… a končí v dětském věku na rehabilitaci. Tomu bych ráda zabránila.
Můžu donekonečna řešit následky přetěžování dětí,
nebo se můžeme spojit a vytvořit systém, který tomu bude předcházet.
Přeji si, aby děti byly zdravé, aby se jim dobře pohybovalo i dýchalo, aby je páteř podržela spolu s dechem ve chvíli, kdy je nepodrží psychika.
Přeji si, abychom jim my dospělí byli v procesu vývoje oporou a nepřidávali jim další zátěž v podobě tak těžké aktovky.
Věřím, že společně najdeme řešení, jak docílit snížení váhy aktovky u dětí dříve, než se rozjede další rok a můj prostor bude opět praskat ve švech.
Jaké řešení byste navrhli vy? Napište mi.
Děkuji,
Alena
PS: Mimochodem, ženskou část kolektivu srdečně zvu na kurz Tajemství ženského pánevního dna (28.-29.9.2024 v Újezdu u Brna), kde se dva dny věnujeme tělu a ukazujeme si, jak má nejen napřímení páteře, ale i pohyb nebo přetěžování (fyzické či psychické) vliv na náš život.
Učíme se techniky k uvolnění přepětí a stresu, učíme se napřímit, aby nás záda nebolela, učíme se, zapojit pánev do pohybu, protože je naší druhou bránicí. Učíme se správně dýchat a vnímáme, jak to souvisí s naším emočním světem. Věnujeme se chodidlům, břichu, krční páteři a především pánvi.
Možná, když se dozvíte více o souvislostech, zjistíte, že to není jen o přetěžování aktovkou, ale že i tato malá věc, může ovlivnit našim dětem jejich zítra.
A já si moc přeji, aby byly naše děti šťastné, pevné ve svém emočním světě, aby zvládaly výzvy a nebály se jich, aby jim bylo hezky, uměly si přiznat své úspěchy i neúspěchy a uměly se za sebe postavit. A to bez napřímení páteře a hlubokého dechu jednoduše nebude možné.
Miluji lidské tělo, jeho obdivuhodnou schopnost regenerace i jeho vnímavost a propojenost s našimi pocity.
Prostřednictvím fyzioterapie, kineziologie a vedení sebe-rozvojových seminářů pomáhám lidem pochopit svá omezení, své nemoci, bolesti a žít tak šťastný a zdravý život." Toužíte se o mně dozvědět víc? Klikněte tady.>>